Den 12. a 13. Ha Long Bay a znovu Ha Noi

Z Hanoje jsme jeli na náš poslední společný výlet, a to na Ha Long Bay. O Ha Long Bay se praví mnoho legend, jedna z legend praví, že ostrovy vznikly díky drakovi, který nad tímto územím létal a svým ocasem vyrýval do země jednotlivá údolí a poté se vnořil do moře a vzniklá údolí zalil mořskou vodou.33

Ha Long jsme si dali jako poslední výlet, protože je převážně o odpočinku. Vydali jsme se na dvoudenní výlet s přespáním v dvoulůžkových kajutách s klimatizací a vlastní sprchou. Z lodi jsme se mohli kochat na obrovské skály trčící z moře. Velká část oblasti je zapsána na seznamu UNESCO a ostrůvky Halong Bay jsou většinou tvořeny vysokými černošedými skálami. Tyto skály skrývají různé jeskyně, kterými lze i proplout a byly zarostlé stromy. Byli jsme si jisti, že by výšlap na některou ze skal byl velkým dobrodružstvím, ale to nebylo na programu. Na programu totiž byla plavba v kajaku nebo prohlídka plovoucích vesniček a farmy, kde chovali perlorodky. Honza s Míšou šli na kajak a zkoumat skály z blízka a já s Dung jsme si vybrali druhou variantu. Celý proces výroby perly byl zajímavý a asi to nemůže dělat každý. Jeden špatný pohyb se škeblí by mohl zničit celou perlu.

Večer jsme měli kurz vaření respektive balení a smažení závitků. A později za doprovodu reflektorů jsme chytali kalamáry, neúspěšně. Prý byl moc silný proud.

Druhý den jsme šli na prohlídku do menší jeskyně v lokalitě zálivu Bái Tử Long a na pláž, kde nebylo tolik turistů. Koupání v moři, sbírání mušlí, prostě pohoda. Na zpáteční cestě k přístavu jsme hráli karty a popíjeli míchané nápoje.

V Hanoji se naše skupinka rozděluje. Dung jel za strejdou a další den jel za rodinou na vesnici. Já, Míša a Honza jsme šli na pravé vietnamské točené pivo nebo-li „bia hơi“, ve vietnamském slangu „bia cỏ“. Vzhledem k místnímu klimatu je točené pivo nepostradatelné. Ve Vietnamu se pivo čepuje do třetinek a má většinou méně alkoholu než české. Během naší rozlučky začalo silně pršet a nepřestalo ani když jsme jeli skútrem domů. Míša by Vám to mohla popsat barvitěji. Další den jsem zjistil, že to byla nejsilnější bouřka za celé období od ledna. Ha Noi byl zaplavený, skútry i auta stály na místech a někteří se snažili brodit.

Další den ráno jel Honza s Míšou na letiště taxíkem, aby neměli stresy, jinak se tam dá dostat i hromadnou dopravou. Autobusy jedou přímo na letiště, je klimatizovaný a cena za jízdu v něm je stanovena na 8 Kč bez ohledu na to kam se vydáte. Počítá se za jízdu a né za čas, který v něm strávíte. Taxíkem to stojí v přepočtu na 200 až 450 Kč. Mě a Dung čekaly návštěvy rodin a za pár dní jsme se zase sešli v Ha Noi.

Co na to říkáte?