Po dvou týdnech dobrodružství a pěti dnech u svých rodin byl čas si sbalit věci a letět zpět do České republiky. Tety a strýcové jsou starší; bratrancům a sestřenicím přibily nějaká kila a vrásek; prckové (děti mých bratranců a sestřenic, kteří mi volají „chú-strejda“) povyrostli. No tolik se změnilo za 2 roky a strávit s nimi čas bylo fajn.

30

Uteklo to jako voda a nám se moc nechce opouštět Vietnam. Jsem rád, že jsem si připomněl jídla z dětství, snědl si legendární zmrzlinu Tràng Tiền, vychutnal si „cà phê trứng“ –  vaječnou kávu ve staré čtvrti, navštívil svou základní školu a jen tak se poflakoval v ulicích Hanoje. Dung za mnou přijel den před odletem, tak jsme jeli spolu nakoupit gastro vybavení pro naše kurzy vaření a foodfestivaly. Balení všech věci dalo zabrat, neboť jsme měli dohromady limit 60 kg. Bylo nám to líto, ale spoustu dobrot jsme museli nechat ve Vietnamu. Vše jsme pečlivě zabalili a nakonec krabici oblepili izolepou. Kolik jsme toho převezli uvidíte na videu. Jen podotknu, že i přes mojí skepsi Dung úspěšně přivezl do ČR 2 citronovníky, nechápu!

 

Co na to říkáte?