Co je to Tết a kdy začíná Tết?
Vietnamský Nový rok (vietnamsky Tết Nguyên Đán, častěji jen zkráceně Tết) se počítá dle Lunárníko kalendáře, který má vždy 30 dní, a tento datum je každý rok jinačí. Připadá na termín ke konci ledna až v polovině února a Tết trvá většinou během 5 dnů. Tyto svátky patří u Vietnamců mezi nejdůležitější v roce, jsou to pro ně svátky klidu, lásky, pohody a přátelství.
Táo Quân aka Kitchen God aka Bůh kuchyně
Na první poslech se zdá, že se jedná o jednoho boha, ale ve skutečnosti jsou to tři bůžci. Jsou bůh země, bůh domu a bůh kuchyně , kteří se starají o rodinu po celý rok. Týden před Tết, tedy 23.12 lunárního kalendáře si každá rodina připraví slavnostní obřad, kdy se loučí s těmito bůžky a doprovází je na cestu do nebe. Tam pak podávají všechny získané informace nebeskému císaři, Ngọc Hoàng (Jade Emperor), jak se daná rodina vedla a v daném roce měla. Jako jediný povolený dopravní prostředek, tito bůžci společně používají kapr, tudíž v ten den, ho Vietnamci kupují a následně po skončení obřadu pouštějí živého kapra do řek, do jezer apod.
Jaký je rok?
Ve vietnamském horoskopu je 12 posvátných zvířat – Myš, Buvol, Tygr, Kočka, Drak, Had, Kůň, Koza, Opice, Kohout, Pes a Vepř. Každý rok vládne 1 zvíře a cyklus se opakuje po 12 letech. Rok 2016 je ve znamení Opice, předcházejicí rok byla Koza, následující rok bude mít Kohouta.
Pozn. důvod, proč zde neuvádíme charakteristiku daného roku je, že každý rok má zvláštní vazbu s ostatními znameními. Tzn. že např. člověk ve znamení Kočky a člověk ve znamení Kohouta, tak pro oba rok Opice může mít různý dopad. Pro někoho to může být dobrý rok, pro někoho špatný.
Stromy pro přivítání jara
Broskvoň – jedná se o strom, který má symbolizovat dlouhou životnost, štěstí a mnoha přání blahobytu do nového roku.
Zlatý déšť – díky své žluté barvě, která je ve Vietnamu považována za barvu naděje a zároveň symbolizuje luxus a eleganci, protože stejnou barvu má zlato. Říká se, že pokud někomu v domě zlatý déšť rozkvétá v poslední den starého roku nebo v první den Nového roku, značí to, že po celý rok bude mít prosperitu a štěstí.
Kumquat – je to strom, jehož plody připomínají miniaturní pomeranče a mají oranžovou barvu. Tyto plody jsou plné šťávy a symbolizují prosperitu, vydařenou sklizeň a zároveň úspěšný start do nového roku.
Cây Nêu ngày Tết
Je to podobné Májce, ale strom je z bambusu. Obvykle se postaví před domem, na vesnicích pak na dvoře obecního domu. Na strom se pověsí menší kruh, na který se pak přivážou různé výzdoby, např. zvonkohry, které opět má přinášet štěstí do domu, nebo lucernu, která má funkci majáku, aby duše předků našly cestu zpět domu, aby mohli s rodinou přivítat nový rok, anebo petardy, které slouží k odhánění zlých démonů.
Pokud na vrcholu stromu zůstanou listy zelené, znamená to, že nový rok bude plný blahobytu a štěstí.
Oltář a 5 druhů ovoce
Tácek plný ovoce pět různých barev (zelená, červená, žlutá, bílá, černá) se liší podle toho, kde žijete. Každý druh ovoce symbolizuje jednotlivé přání pána domu. Současně číslo pět má představovat 5 základních přání člověka, a to mít štěstí, bohatství, dlouhověkost, zdraví a bezpečí.
Na severu jsou typické s těmito ovocemi: trs zeleného banánu – symbolizuje početnou rodinu, sešlost rodiny, teplo domova, síť štěstí, a ochrannou ruku nad svou rodinou, pomelo , broskev, sapodilu (hồng xiêm) a mandarinky.
Na jihu zase: anona ostnitá ( mãng cầu xiêm) , fikus (quả sung) kokos, papája, mango.
Jídlo
Nejstarší tradiční jídlo Tết je Bánh Chưng, které má vyjádřit vděčnost předkům, nebi a zemi. Je to příběh „Bánh Chưng – Bánh Giày“ o princi Lang Liêu, syna krále Hùng Vương, který vymyslel toto jídlo. Tato receptura je stará přes 3500 let. Podle této dávné tradice má Bánh Chưng tvar čtverce, Bánh Giày má tvar zakulacený knedlík. Oba tyto knedlíky jsou ztělesnění principu Jin a Jang, temnotu a světlo, kdy Bánh Chưng představuje zemi, Bánh Giày představuje nebi, a proto tradice praví, že Bánh Chưng je dar určený matce a Bánh Giày je dar určený otci.
Ingredience představují: lepkavá rýže, mungo fazole, vepřové maso, koření.
Suroviny se zabalí do „lá dong“ a finální tvar by měl mít pravidelný čtvercový půdorys a stěny do pravého úhlu.
Zajímavé na Bánh Chưng je, že jen samotná doba vaření tohoto pokrmu trvá více než 10hodin. Během této doby většina členů rodiny zůstává u ohně a hlídá ho, aby nezhasl. Protože na „Silvestr“ bývá ve Vietnamu velká zima, tak jen samotný pobyt vedle plápolajícího ohně představuje příjemné zklidnění života od každodenního shonu.
Kromě Bánh Chưng se na tácek s jídlem dává další pokrmy z vepřového masa, z kuřecího masa a ze zeleniny. Většinou je tam 9 jídel.
Đêm giao thừa (Silvestr)
Je to noc v 30. dne lunárního kalendáře. Noc, kdy připravujeme tradiční Tết jídla a taky je to doba, kdy se celá rodina sejde v domě, kdy se loučí s neštěstím v končícím roce a kdy se rodina připravuje na vítání nového roku . Finální ozdobený tácek plný jídla a zapálené vonné tyčinky je další rodinný obřad, kde se loučíme s bohy, kteří nás chránili po celém roce a přivítání těch nových.
Lì xì
Lì xì je ve Vietnamu něco jako předávání dárků o Vánocích. První Lì xì dostaneme po úderu 12. hodiny, kdy si lidi přejí vše nejlepší. Místo dárků se ve Vietnamu dávají peníze v rudé obálce. Rudá obálka se zlatými obrázky a nápisy symboluje štěstí a bohatství.
Lì xì dává starší mladšímu nebo pro úctu se dává prarodičům nebo starším lidem.
Xông nhà
Je to způsob, jak přivést štěstí hned na začátku nového roku do domu. Tradice praví, že daná rodina požádá známého nebo člověka s dobrými vlastnostmi nebo člověka rozeného ve znamení, které je vyhovující či vhodné pro pána domu na daný rok, aby je navštívil jako první.
Hái Lộc
Další tradice, která má přinést do rodiny štěstí je natrhat venku pěknou větev s mnoha pupeny. Čím více pupenů, tím více štěstí. A tady platí stejné rčení jako v Česku: „Co je doma, to se počítá!“
Většinou lidé preferují větve z odolných stromů, např. z akátu, fíkovníku nebo banyána.
Dny Tết
Existuje pořekadlo: prvního je Tết Otců, druhého je Tết Matek, třetího je Tết učitelů
Mùng một tết cha, mùng hai tết mẹ, mùng ba tết thầy.
V těchto dnech se navštěvuje rodinu:
1. z otcovy strany,
2. z matčiny strany,
3. učitele a mentory,
Ale v dnešním uspěchaném životě se vše stihne navštívit všechny známé v jeden den. Zbylé dny si nechávají pro sebe a odpočívají.
Místo chození do kostela, tak Vietnamci navštěvují buddhistické chrámy, kde se modlí o zdraví, štěstí pro celou rodinu. Proto se v novém roce chrámy plní řadami návštěvníků z okolí.
Různé tradice a zvyky
- V novém roce, v prvních třech dnech se nevyhazuje smetí. Tudíž smetí se zametává do kouta, až po třech dnes se vynáší.
- Dluhy se nevrací po novém roce. Pokud by někdo vracel dluhy či si půjčil peníze znamená pro něj po celý rok chudoba a neštěstí.
- Člověk se snaží vyhnout tomu, aby něco rozbil. Pokud se něco rozbije, tak je to znamení neštěstí, odloučení od rodiny, smutek.
- Dle lunárního kalendáře, tak 5. po novém roce se nemá jezdit na výlety, protože tento den by přinesl smůlu.
- Nechodí se na návštěvy známých 1. dle lunárního kalendáře. Protože nevíme, zda přineseme štěstí dané rodině v novém roce. Pro jistotu se chodí na návštěvy až odpoledne.
- Černá a bílá je barva smutku, tudíž na návštěvy v novém roce se nechodí v těchto barvách.
Diskuze je uzavřena