Slovníček vietnamských pojmů

Vietnamština, oproti Češtině, není příliš složitá. A díky tomu, že píšeme latinkou, tak je naučení se tohohle jazyku jednodušší. Jediný problém, co většina turistů neovládá, je výslovnost a občas i špatný slovosled.

vietnamstina 6 tonu

6 tónů ve vietnamštině

6 tónů ve vietnamštině


Jelikož se jedná o tónový jazyk, vietnamština má celkem 6 tónů. Významy slov se mohou lehce pozměnit pokud nebudeme dbát na intonaci.

Phở - intonací nahoru tázacím způsobem = legendární vietnamská polévka

Phố - intonačně pouze nahoru = ulice

Phò - intonačně dolu = slangově prostitutka - tohle slyšíme nejvíce 🙂

Ve vietnamštině se neskloňuje, ani nečasuje

jen skládáme neohebná slova do vět. Jestli ale zaměníme slova, tak věta má pak jiný význam.


Příkladem slovosledu je zde:
nước = voda            ngoài = cizí / venčí               đất = zem
đất nước = země / stát                                           nước ngoài = cizina

ve slovním spojení: s těmi to slovy:  đi = chodit / jít; ra = pryč / ven
může úplně změnit význam celé věty:
đi1 ra2 nước3 ngoài4 = jít do ciziny.
đi1 ngoài4 ra2 nước3 = mít průjem

nebo názvy jídel: Bún bò Nam bộ

bún = nudle bún       = hovězí               Nam bộ = jižní provincie
celé to znamená: "hovězí maso s bún po jižansku"

 

Správné oslovení


Ptání se na věk není mezi Vietnamci neslušné. Ptáme se proto, abychom mohli zvolit správná zájmena k oslovení. Špatné oslovení mohou Vietnamci brát jako urážku, tak račí oslovujeme cizí lidi "nadřazeně".

Zde jsou základní způsoby oslovování lidí:

Chị [: či :] Holka starší než vy.
Anh [: eň :] Kluk starší než vy.
Em [: em :] Holka/kluk mladší než vy.
[: ko :] Žena mladší než vaše rodiče.
Chú [: ču :] Muž mladší než vaše rodiče.
Bác [: bak :] Žena/muž starší než vaše rodiče.
[: ba :] Žena ve věku vaší babičky.
Ông [: ong :] Muž ve věku vaší dědy.

Masa ve vietnamštině


[: bo :] Hovězí
Cua [: kua :] Krab, krabí
[: ga :] Kuře, kuřecí
Lợn [: lon :] Prase / hovězí
Lươn [: luon :] Úhoř / úhoří
Tôm [: tom :] Kreveta, krevetový

Názvy chutí ve vietnamštině


Cay [: kay :] Pálivý
Đắng [: dang :] Hořký
Chua [: čua :] Kyselý
Mặn [: man :] Slaný
Ngọt [: not :] Sladký

Zde jsou věty, které budou velice užitečné až budete na tržnici nebo ve Vietnamu:

Xin chào! [: sin čao :] Zdravím!
Bạn tên gì? [: ban ten zi :] Jak se jmenuješ?
Tôi tên là... [: toi ten la :] Jmenuji se...
Bạn có khoẻ không? [: ban ko choe chong :] Jak se máš?
Cảm ơn. [: kam on :] Děkuji.
Cái này để làm gì? [: kai nay de lam zi :] K čemu to je?
Cái này giá bao nhiêu tiền? [: kai nay za bao ňieu tien :] Kolik to stojí?
Đắt quá. [: dat kua :] Moc drahé.
Tôi muốn mua cái này. [: toi muon mua kai nay :] Chci koupit tohle.
Tôi muốn ăn cái này. [: toi muon an kai nay :] Chci ochutnat tohle.
Ngon [: ngon :] Chutně
Một bia [: mot bie :] Jedno pivo.
Một hai ba ZÔ!! [: mot hai ba zo :] Jedna dva tři pijeem!!
Tôi không hiểu. [: toi chong hieu :] Nerozumím.
Xin lỗi. [: sin loi :] Omlouvám se.
Phố này ở đâu? [: fo nay o dau :] Kde je tahle ulice?
Quán này ở đâu? [: kuan nay o dau :] Kde je tahle restaurace?

Názvy ingrediencí ve vietnamštině


Bia [: bia :] Pivo
Bột gạo [: bot gao :] Rýžová mouka
Bột năng [: bot nang :] Tapioková mouka
Bún [: bun :] Kulaté nudle Bún
Cà phê [: ka fe :] Káva
Đá [: da :] Led, kámen. Ve spojením s jídlem nebo s nápojem se ve většině případech myslí led.
Đậu phụ [: dau fu :] Tofu
Đậu xanh [: dau seň :] Někde i đỗ xanh – mungo fazole
Dừa [: zua :] Kokos, kokosový
Đường [: duong :] Cukr
Gạo [: gao :] Rýže
Giá đỗ [: zá do :] Nebo pouze giá. Jsou to mungo klíčky
Hành phi [: heň fi :] Orestované cibulky
Hạt nêm [: hat nem :] Malé dochucovací granule, které se vyrábí z kosti. Lze říct, že je to vietnamský glutamát
Hoa chuối [: hoa čuoi :] Květ banánovníku
Kem [: kem :] Zmrzlina
Khoai tây [: choai tay :] Brambor obecný neboli brambora
Lạc [: lak :] Arašídy
Măng [: mang :] Bambusové výhonky
Mì chính [: mi čiň :] Umělé dochucovadlo, glutamát
Miến [: mien :] Skleněná (fazolové) nudle
Mộc nhĩ [: mok ňi :] Jidášovo ucho
Muối [: muói :] Sůl
Nấm hương [: nam huong :] Houby Shitake
Nước chấm [: nuoc čam :] Zálivka, do které se namáčí připravené pokrmy
Nước mắm [: nuoc mam :] Rybí omáčka
Nước uống [: nuok uong :] Nápoj
Phin filtr [: fin filtr :] Nádoba, ve které se filtruje káva.
Phở [: f? :] Placaté nudle Phở
Rau [: zau :] Obecný název pro zeleninu
Rau thơm [: zau thom :] Obecný název pro bylinky. Doslova znamená vonná zelenina.
Rượu [: zieu :] Pálenka, alkohol
Sữa [: sua :] Mléko
Sữa chua [: sua čua :] Vietnamský bílý jogurt
Thịt [: thit :] Maso
Thịt bò khô [: thit bo cho :] Sušené hovězí maso
Trứng [: čung :] Vejce
Xá xíu [: sa siu :] Způsob grilovaného vepřového masa po Kantonsku

A teď trochu vysvětlení některých slovních spojení, co se týče vietnamské gastronomie:


Bánh mì [: beň mi :]
vietnamská bageta, která pomohla proslavit vietnamskou gastronomii ve světě. Existují mnoho variant baget, ale klasická verze s paštikou, vepřovým masem, koriandrem, okurkou, mrkví a ředkví a troška čili bohatě stačí k božímu zážitku.

Cà phê phin sữa đá [: ka fe fin sua da :]
neboli „cà phê nâu đá“ [: ka fe nou da :] je překapávaná vietnamská káva pomoci phin filtru podávané se kondenzovaným mlékem a ledem. Ve vietnamském slangu se jím říká „hnědá ledová káva – cà phê nâu đá“ kvůli barvě, když se káva rozmíchá s kondenzovaným mlékem. Káva je silná a poměrově je to 14-20 g kávy na 45-60 ml vody. Existují i další varianty kávy, kdy se podává bez mléka nebo bez ledu.

Canh [: keň :]
je zeleninová polévka, která může obsahovat kousky masa, nasekaných krevet nebo dalších chutných přísad. Podává se jako příloha k jídle na obědě nebo večeří a obvykle se jí úplně na konci v misce s rýží nebo i samostatně.

Chả [: ča :]
jídlo z masa, většinou z mletého vepřového nebo rybího masa. Tvarově může připomínat karbanátkem nebo sekané.

Cháo [: čáo :]
je rýžová kaše, kterou Vietnamci jí na snídani. Přívlastky Cháo sườn (rýžová kaše s malými kousky vepřového masa), cháo cá (rýžová kaše z rybího vývaru a kousky rybího masa), cháo trai (rýžová kaše s kousky mušlí) a další, jsou ingredience, které se do cháo lze přidat. K dokonalé chuti zle do cháo přidat Ruốc nebo Quẩy.

Chè [: če :]
jedná se o kombinaci různých druhů fazolí, tapiokových kuliček a rýžových knedlíčků s kousky želatiny a zalité kokosovým mlékem, banánovým olejem, vývaru z fazolí.

Cơm [: köm :]
v základním slova smyslu je to uvařená rýže. V přeneseném je to jídlo. Jak říkají Vietnamci: „Đi ăn cơm“ (Đi – jít, ăn – jíst, cơm – rýže) – Tady to znamená „jít na jídlo“.

Cơm bình dân [: köm biň zan :]
Můžeme to přeložit jako: všední jídlo nebo lidové jídlo. Jedná se o každodenní  pokrmy, které jsou pro všechny dostupné. Ve Vietnamu jsou hodně podniků, kde si lze dopřát cơm bình dân na oběd nebo na večeři. A dáváte si to, co by si Vietnamci uvařili doma.

Mắm tôm [: mam tom :]
omáčka vyráběna z krevet. Má fialovou barvu, hustou konzistenci a nezaměnitelnou vůni. I některým Vietnamcům je vůně nepříjemná.

Mì xíu [: mi siu, „siu“ s tónem jdoucí nahoru :]
je zkrácený název „MÌ KHÔ XÁ XÍU SỐT DẦU HÀO“. Jsou to vaječné nudle podávané s vepřovým marinovaným masem na způsob xá xíu. Základem omáčky je ústřicová (oyster sauce) smíchaný se sójovou omáčkou. K tomu se podává zvlášť vývar a zelenina. Je to specialita v Da Nangu.

Quẩy [: kuey :]
tento pokrm je velice populární v Asii a má původ z Číny. Jedná se o 2 k sobě přilepené proužky dozlatova usmaženého těsta. Průběh přípravy by se dalo přirovnat k langoši, což je velmi jednoduché, ale pěkně se na to dívá. Quẩy se jí samostatně nebo se zálivkou. Někde slouží jako příloha k Phở, ke kaši, které má v Hanoji speciální název Cháo Quẩy.

Súp [: sup :]
polévka, která se obvykle jí mezi prvními chody. Oproti Canh se jí samostatně a připomíná evropskou polévku

Tái [: tai :]
přídavné jméno, které označuje zatáhlé maso a není ještě úplně uvařené. Používá se ve spojením s hovězím, telecím, kozím masem. Takové maso lze najít v Bún bò Huế, Phở bò.